Stručná historie zámku Šťáhlavy i sousedícího farního kostela sv. Vojtěcha

 

V roce 1539 prodali Doupovci Šťáhlavy s tvrzí, dvorem, pustým hradem Lopatou a vesnicemi Šťáhlavice, Nezbavětice, Sedlec, Lhůta, Neslívy, Nezvěstice, Žákavá a Nevid, urozenému panu Jiříku Kokořovcovi z Kokořova za 6 000 kop míšeňských grošů. Ten pak zvětšil svůj majetek o ves Radyni a Plzenec, které v roce 1561 odkoupil od Zdeňka ze Štemberka. Pan Jiřík v průběhu několika let založil další dvory a lze jej tedy právem považovat za zakladatele šťáhlavského panství, které po jeho smrti spravovali jeho dva synové.

První z nich Karel Kokořovec postavil v roce 1548 na šťáhlavské návsi novou tvrz, kterou nechal později rozšířit v renesanční zámek.

Druhý ze synů se svou manželkou Dorotou Týřovskou vystavěl nad zámkem kapli sv. Vojtěcha, jež je střední částí dnešního kostela.

V roce 1710 prodal jejich vnuk Jan Jindřich celé rozsáhlé panství Antonii Josefíně Černínové, hraběnce z Chudenic, za 260 tisíc zlatých. Její příbuzný hrabě Heřman Jakub Černín, následující vlastník panství, dal zámeckou kapli sv. Vojtěcha v roce 1762 rozšířit na chrám.

V roce 1782 bylo k zámku přistavěno jižní křídlo. Obě tyto stavby byly již postaveny ve slohu barokním.

Dosavadní finální chrám byl v roce 1813 přeměněn Heřmanovým synem Janem Vojtěchem Černínem ve farní kostel, jenž proslul svými třemi kopulemi.

Na konci 18. století byly Šťáhlavy jako centrum rozsáhlého panství, jednoho z nejrozsáhlejších v západních Čechách. Žilo zde 810 obyvatel v 92 domech a proto zde také v roce 1794 byla postavena obecní škola.

K dokreslení významu šťáhlavského zámku, jen několik citací ze studie využitelnosti k tomuto skvostu, kterou si nechalo obecní zastupitelstvo v roce 2010 zpracovat od plzeňského Ing. arch. Jana Soukupa, autorizovaného architekta České komory architektů :

- Ideálem by mohlo být využití zámku pro potřeby obce, obecní úřad, kulturní a klubové prostory, pro společenský život obce, pro obecní knihovnu. To by měla doprovázet rehabilitace a otevření zámeckého parku pro veřejnost s umožněním konání akcí, typu poutě, masopustu, folklorních pořadů a jiných akcí, pro komunitu spoluobčanů vítaných a důležitých.

- Areál zámku ve Šťáhlavech patří k nejvýznamnějším památkám a k nejhodnotnějším areálům jižního plzeňska. Patří do rodiny zámků v Nebílovech, Zelené Hory u Nepomuku, Červeného Poříčí, Dolní Lukavice či Mirošova. Zároveň je ale jedinečný svou dlouhou funkcí rezidenčního sídla, které s sebou neslo rozvoj vedlejších budov, které spolu se zámkem vytvořily zajímavý a pestrý soubor staveb, jenž se dochoval do našich dob.

Jeho záchrana a smysluplné využití leží na nás a ve vztahu k dlouhým dějinám zámku je naším dějinným úkolem!